Až budete zjišťovat, jaký typ půdy máte na zahradě vy, možná se i trochu zašpiníte
Základem úspěchu je vždy půda
Jasně, všichni to známe a neustále se snažíme půdu na zahradě vylepšovat, ať již dodáním kompostu, písku či živin. Je pravda, že naši předci se správným výběrem rostlin na danou půdu zaměřovali více, než my, naštěstí ale v dnešní době si už poradíme s kde čím a to platí i v případě horší půdy.
Jak poznat kvalitu půdy? Zkuste snadný test
Nemusíte být odborný pedolog, abyste poznali, zda máte půdu lehkou či těžkou. Postačí k tomu jednoduchý test, kde se spoléháte na svoje smysly. Různá místa v zahradě mohou mít různou půdu, takže tento test vyzkoušejte na více místech, ať si dokážete udělat kompletní obrázek o typu půdy. Výhodou je, že to nic nestojí. Vezměte tedy hrst půdy a promněte ji v dlani a mezi palcem a ukazovákem. Cítíte jíl? Je půda mazlavá a tváří se jako modelína? Pak máte půdu těžkou a jílovitou. Jestliže ale mezi prsty ucítíte spíše písek či a kamínky, půda se drolí a neuděláte z ní snadno kuličku, pak máte půdu lehkou.
Trocha teorie se hodí vždy
Typ a druh půdy závisí na mnoha faktorech, ovlivňuje je hornina, geologické podloží místa vzniku, obsah organické složky, pH půdy, velikost půdních zrn, podíl humusu a dalších složek. Pro zemědělské účely se využívá pojem bonita půdy, což označuje její úrodnost. Pro nás pěstitele je důležité vědět, jaký typ půdy máme, zda lehkou nebo těžkou. Střední půdy jsou považovány za optimum pro většinu druhů rostlin s neutrální půdní reakcí. Jak lehká, tak těžká půda má své výhody a nevýhody, dle toho také budete vybírat rostliny.
Lehká půda neudrží dlouho vodu a podléhá erozi
Pokud vám dle našeho testu vyšlo, že na zahradě máte spíše lehkou půdu, znamená to, že má větší podíl písku a méně jílu. Výhodou lehčích půd je, že se rychle prohřívají a dobře se zpracovávají, tzn. dobře se na ní ryje, okopává a pleje. Naopak nevýhodou je, že neudrží dlouho vodu, takže musíte častěji zalévat, neudrží tedy ani živiny, musíte tedy častěji hnojit a podléhá větrné i vodní erozi.
Jak lehkou půdu vylepšit
Lehkou půdu můžete vylepšovat pravidelným zarýváním organické hmoty (například zelené hnojení), čímž zvýšíme její sorpční schopnost. Lehká půda by neměla zůstávat bez pokryvu, takže vždy se na ní střídají plodiny s krátkou vegetační dobou, které se buď zaryjí nebo sklidí. Povrch lehkých půd lze chránit také mulčem, používat menší dávky hnojiv a zalévat menšími dávkami vody, ale pravidelně.
Co poroste v lehké půdě: oblíbená zelenina je s ní spokojená
Ačkoliv známe klady i zápory lehkých půd, je celá řada rostlin, které zde porostou velmi dobře. Často se jedná o rostliny s mělkým kořenovým systémem, takže třeba listová zelenina (saláty, špenát), luskoviny (hrášek, fazole) či kedlubny, mrkev i rané brambory. Lehkou půdu ocení také okurky nakládačky, papriky a rajčata.
Česnek vám v lehké půdě moc neporoste
Lehká půda se ale nehodí pro pěstování cibulové zeleniny ani pro ovocné stromy, leda takové druhy, které jsou roubované na slabě rostoucí podnože a nemají tak mohutný kořenový systém. Pokud ale budete pravidelně zalévat, v teplé půdě se daří meruňkám, broskvoním i třešním. Zvládnou to i borůvky či jahody. Naopak takový rybíz a angrešt vám v lehké půdě radost dělat nebude, ty totiž preferují půdy druhého typu.
Těžká půda udrží vodu a špatně se zpracovává
Jestliže váš test typu půdy prokázal, že ze zeminy snadno uděláte váleček či kuličku, a tudíž máte půdu těžkou s jílem, i zde se najde spoustu výhod i nevýhod. Problémem v těžkých půdách je nedostatek vzduchu, a proto musí mít rostliny dobře rozvinutý kořenový systém. Výhodou těžkých půd je, že dobře drží vodu, a lze ji hnojit do zásoby, živiny se totiž nevyplavují, bývá také úrodná. Nevýhodou je, že se špatně zpracovává, lepí se na nářadí a na jaře zůstává dlouho studená. Nevýhodou také je, že se organická hmota rozkládá v těžké půdě velmi pomalu, opět díky nedostatku vzduchu.
I těžkou půdu můžete vylepšit
Abychom získali trochu náskok, hnůj či zelené hnojení zaoráváme už na podzim, díky tomu se do jara vše dobře rozloží. Při sklizni plodin v těžké půdě je dobré, pokud ponecháme kořeny plodiny v půdě, to totiž přispívá k získání drobtovité struktury půdy, pro tyto účely jsou vhodné třeba košťáloviny.
Komu se bude v těžkých půdách líbit a komu ne
Těžké půdy jsou nevhodné pro pěstování ozimých a raných plodin. Dařit se zde nebude jahodníkům, které zde nebudou plodit a budou rychle odumírat, ani třešním.
Naopak plodiny s dlouhou dobou pěstování, jako jsou košťáloviny, pozdní mrkve či zimní pór, poskytnou výbornou úrodu. Dařit se zde bude i rajčatům, pozdním bramborám či dýním. Těžká půda vyhovuje i ovocným dřevinám jako jsou jabloně, hrušně či kdouloně, dále slivoně, višně a již zmíněné bobuloviny v podobě rybízu a angreštu. Daří se zde také maliníku. Při pěstování vhodných rostlin ale nezapomeňte na to, že půda nesmí být podmáčená s vysokou hladinou spodní vody, to se totiž nelíbí žádné rostlině, natož ovocným stromům.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
