Stačí vyrazit na procházku a dívat se kolem. Už brzy na loukách, v lesích i na mezích
poroste spousta květin, které jsou vynikajícím základem salátu, kořením do
pomazánky anebo do polévky. Naši předkové je sbírali a využívali: a kdo se to od
nich naučí, neprohloupí.
Popenec břečťanovitý (Glechoma hederacea)
Bylinku s fialovými květy najdete na loukách, stráních a březích. Nemusíte dlouho
hledat: roste skoro všude. Pro její příjemné aroma ji babičky používaly jako koření do
polévek, salátů a pomazánek. Popenec obsahuje vitaminy A a C, draslík, vápník a
hořčík a podporuje trávení. Nejlepší je čerstvý.
Česnek medvědí (Allium ursinum)
Všude se o něm píše, ale koupit ho není snadné. Nevadí: nasbírejte si ho. Roste ve
stinných lesích a hájích, nejčastěji blízko potoků. Než začnete řezat listy, přivoňte
k nim: pokud vydávají jemnou česnekovou vůni, je vše v pořádku. Pokud ne,
přesvědčte se, že nesbíráte jedovatou konvalinku! Česnek medvědí je vynikajícím
kořením do salátu i do špenátu, příjemně dochutí pomazánky i bylinkové máslo.
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)
Poznáte ji bezpečně, a protože ji znáte, nezapomeňte si vzít rukavice. Na talíři se už
ale popálení bát nemusíte: žahavé látky z kopřiv se totiž rozkládají při teplotě asi 80
stupňů Celsia, a tak je kopřivový špenát jednou z nejjemnějších jarních pochoutek.
Kromě vitaminu C je kopřiva bohatým zdrojem vápníku, draslíku a železa a pomáhá
při čištění organismu. Máte-li ji rádi, zkuste ji přidat do leča.
Šťovík kyselý (Rumex acetosa)
Lístky „kyseláče“ nasbírané na louce nebo na stráni používali naši předkové do
salátů, polévek, pomazánek i jako zelenou přílohu k masu. Obsahují mnoho cenných
látek: mezi nimi vitaminy C a A a také železo, mangan a draslík. Kromě nich však
také nezanedbatelné množství kyseliny šťavelové, která jim dává chuť. Ta váže vápník, a proto je dobré šťovík doplnit některým z mléčných výrobků nebo vajíčkem,
které vám ho zase „vrátí“.
Pampeliška (Taraxacum)
Pampeliška – již mnozí znají ze školy jako smetanku lékařskou – je v mnoha
zahradách považována za plevel. Co ji proměnit v zeleninu? Její listy můžete využít
buď rovnou – platí to pro ty mladé, mírně nahořklé (starší mají nepříjemně hořkou
chuť), které se hodí do jarních salátů. Anebo je zkuste vybělit: stačí listovou růžici
zakrýt obráceným květináčem (zaslepte mu odtokový otvor) a počkat zhruba dva
týdny. Vybělené listy chutnají jako jemné čekankové puky.
Autor textu: Jiří Dvořák, šéfredaktor tištěného časopisu Naše krásná zahrada
