Podzim bývá na zahradě spojený s úklidem po uplynulé sezoně, případně s přípravou na zimu a následující vegetační období. Ačkoli se týká hlavně venkovních záhonů, vyhnout by se neměl ani skleníku.
Celer je zdravý, má široké kulinářské využití, a ačkoli se v jiných zemích pěstuje hlavně celer řapíkatý, u nás v oblibě vede bulvový. Jen je potřeba vědět, jak docílit co největších bulev.
Dusíkaté vápno lze použít k dezinfekci půdy a zároveň jako hnojivo. Aby bylo jeho použití ale účinné, je třeba vědět, jak dusíkaté vápno funguje a jak ho na záhony aplikovat.
Líska obecná je naše původní dřevina, která se primárně pěstuje pro své ořechy. Důvodů, proč pěstovat lísku se ale nabízí víc, a to jak praktických, tak okrasných.
Křen je možné pěstovat jako vytrvalou zeleninu nebo jako jednoletou. Ačkoli druhý způsob poskytuje vyšší výnosy, v zahradách přetrvává první typ pěstování z matečného řízku.
Pokud rebarbora vytváří stále více slabých listových řapíků, nastal čas na její rozdělení a přesazení. Vhodným termínem je k tomu podzim, kdy rostlina začíná zavadat a zatahovat listy.
S postupujícím létem se pěstitelé zeleniny stále častěji setkávají s popraskanými plody rajčat. Co praskání způsobuje? A je vůbec možné rajčata před ním ochránit?
Kdo by příliš spěchal a otrhal ovoce ze stromů s předstihem, pozná to nejen na horší chuti, ale i na menší úrodě. A naopak: přezrálé ovoce nevydrží dlouhé skladování.
Cibule zimní je na rozdíl od příbuzné cibule kuchyňské trvalka. Pěstuje se hlavně pro svou nať, která se sklízí během celého roku. Rostlina se množí nejlépe dělením trsů, ale můžete ji i vysít, a to buď brzy na jaře, nebo v srpnu.
Pěstitelé zeleniny se v některých letech setkávají s tím, že jim cukety buď vůbec neplodí, nebo plodí, ale malé plody vzápětí začnou zahnívat. Co je důvodem a jak omezit ztráty?
