Semena bobu klíčí sice hodně pomalu – trvá to alespoň tři týdny –, ale zato už při teplotách od 5 °C. Chcete-li si jeho předpěstování vyzkoušet, blíží se ten správný čas.
Kadeřavá kapusta čili kadeřávek chutná nejlépe až po prvním mrazu. Zkadeřené listy přešlé mrazem získají jemnější a lahodnější chuť a zároveň budou stravitelnější. Sklízet je můžete až do března.
Ačkoli je venku studené a nevlídné počasí, je to ideální doba pro výsev některých druhů okrasných trvalek. Jejich semena totiž nevyklíčí, dokud neprojdou obdobím chladu.
Salát patří spolu s rajčaty k nejčastěji pěstované zelenině u nás. Je nenáročný a můžete ho pěstovat doslova celoročně. Ačkoli je tedy léto za námi, stále si můžete vysít zimní odrůdy salátu.
Uvolněné místo v zeleninovém záhonu můžete v létě využít k výsevu ředkví. Sít můžete letní odrůdy ke sklizni na podzim nebo zimní odrůdy určené ke skladování přes zimu. V červenci se rovněž sejí japonské ředkve.
Většina lidí si myslí, že se zelenina vysévá jen na jaře, protože v létě je na setí už pozdě. Existují ale zeleniny s krátkou vegetační dobou, které i po letním výsevu stihnou do konce sezony dorůst do konzumní velikosti.
Levandule jsou oblíbené zahradní trvalky, které se obvykle prodávají jako vzrostlé sazenice. Pokud už nějakou levanduli ale pěstujete, vyplatí se (vzhledem k cenám nabízených rostlin) si ji namnožit. Způsobů existuje několik.
Nejlepší salát je prý vypěstovaný doma. Existuje ale tolik odrůd listových salátů, že je těžké si vybrat... Naštěstí jejich pěstování není těžké a netrvá dlouho, a proto jich můžete vyzkoušet víc.
Fiala neboli levkoj se k nám dostala ze Středomoří už kdysi a dodnes se tu těší velké oblibě. V našich podmínkách se pěstuje převážně jako letnička nebo dvouletka. Pro svou výjimečnou vůni byla ceněna už ve starověkých zahradách.
Výhodou předpěstování rajčat je vlastní výběr odrůd. Můžete totiž volit z podstatně bohatšího sortimentu osiv, než kdybyste kupovali sazenice. Méně příjemná je samozřejmě nějaká ta práce navíc.