Milí čtenáři, jsem na Vysočině v malebné vesničce Hlinné u Nového Města na Moravě. Zvoním na zvonek u brány a vidím, jak z domu vychází paní Marie, čtenářka magazínu Naše krásná zahrada. S úsměvem mi mává a míří k bráně, aby mě přivítala a pozvala do své zahrady snů. Pojďme tedy vkročit do zahrady, kterou nás Marie provede.
Marie, co Vás inspirovalo k vytvoření takto rozmanité zahrady?
Hlavní inspirací byla touha vytvořit místo, kde se budeme všichni cítit dobře a kde bychom mohli společně trávit čas. Chtěli jsme zahradu, která by byla nejen krásná, ale také plná života, s možnostmi odpočinku i různých aktivit. Měla jsem představu o tom, jak by měla vypadat, a postupně jsme ji proměňovali a rozvíjeli.
Jaké byly Vaše první kroky při budování zahrady?
Začali jsme plánováním a rozvržením jednotlivých částí zahrady. Nejprve jsme si promysleli základní strukturu, jako je bazén, relaxační část a užitková zahrada. Poté jsme postupně přidávali další prvky. Vždy jsme se rozhodli zapojit celou rodinu, takže i děti měly a stále mají možnost navrhovat a tvořit.
Dělali jste revitalizaci, nebo jste zahradu zakládali od začátku?
Zahrada byla revitalizována, přičemž největší změna proběhla v roce 1992. Tehdy jsme vybudovali bazén a upravili nádrž na vodu na jezírko. Část zahrady jsme přeměnili na rekreační prostor a starý pozemek nahradili živým tújovým plotem. V roce 1992 jsme také přikoupili pozemek od souseda, na kterém jsme vytvořili užitkovou zahradu se dvěma skleníky.
Revitalizace zahrady byla náročná
Jak náročné bylo provést revitalizaci zahrady?
(Marie se zamýšlí nad odpovědí a vede mě do rekreační části zahrady, kde mi ukazuje bazén.)
Budování bazénu probíhalo zcela svépomocí a vyžadovalo značné úsilí. Dokážete si představit, že vyhloubit prostor pro bazén ručně (30 m³ zeminy) bylo opravdu náročné jak fyzicky, tak časově. Zemina se převážela na přistavený valník u silnice. Nakonec jsme betonovali a postupně skládali dlažbu z řezaných nepravidelných kamenných odštěpků. Tento proces připomínal nekonečné skládání puzzle. Dalším bodem bylo vybudováno zimní zahrady v roce 2023. Práce začala na jaře, kdy do části pečlivě udržované zahrady přijel bagr a vyhloubil základy. Stavba pokračovala až do podzimu. Na závěr se vrátil plot a bylo nutné znovu vysadit keře, ať už na jejich původní místa, nebo na nově vybrané prostory, které se rozšířily, aby ze zimní zahrady bylo co pozorovat.
Marie, stále se nacházíme v rekreační části zahrady, kde je s námi i Vaše vnučka Viktorka, která se očividně nejvíce zajímá o můj foťák (smích). Řekněte mi, jak tuto část zahrady využíváte?
Tato část zahrady je využívaná nejvíce. Často jsou u nás na návštěvě vnoučata, která milují zahradu i bazén. Také ráda relaxuji v bazénu a v zimě se v něm otužuji. V parných dnech, jako jsou i ty letošní, často využíváme posezení pod pergolou, kde se často uvelebím do houpacího křesla. Mám ráda, když se sejdeme s rodinou, a to nejen o víkendech, ale i během prázdnin, kdy jsou u nás vnoučata. Společně s dědou vymýšlíme program, který se odehrává především na zahradě.
V zadní části zahrady vidím hmyzí domeček, kdo se o něj stará? Přibíhá Viktorka a odpovídá:
Tento hotel pro mravence, včelky a různé brouky jsme postavili my. Dáváme do domečků nové klacíky a do dřeva vrtáme dírky, aby měli kde bydlet. I když zvířátka, která tam bydlí, často nevidíme, vím, že hmyzí maminky kladou do domečku vajíčka, z kterých se vyvinou larvy. V jezírku a v truhlíku na pergole jsou žáby, ve skalce šneci a ještěrky. Žáby si občas pletou bazén se svým jezírkem. Užovka tu také bydlela a myši občas vidíme běhat mezi kameny. Jednu myšku jsme museli s bráchou Matym zachraňovat z bazénu. Na stromech i v keřích si stavějí hnízda ptáčci. Babička s dědou nás učí, jak poznávat, kteří živočichové v zahradě bydlí a čím jsou užiteční. Takže nejen tento hmyzí hotel, ale celá zahrada je velkým hotelem pro spoustu zvířátek.
Děkuji Viktorce za odpověď. S Marií přecházíme k zimní zahradě. Marie, již jste se zmínila, že zimní zahrada byla dalším významným projektem v rámci revitalizace zahrady. Co Vám i rodině poskytuje?
Zimní zahrada je naše malé království, které navazuje přímo na dům. Má velká okna, z nichž je krásný výhled do zahrady. Je to ideální místo pro odpočinek, třeba s knížkou nebo pro posezení s návštěvou. Je to prostor, kde trávíme hodně času. Vnoučata zde tvoří, hrajeme různé hry. Když vnuk Maty přijede s mikroskopem, má zde zázemí pro svá zkoumání života ve vzorcích vody z jezírka, prohlíží podrobně rostliny a zkoumá, co jim škodí, proč třeba žloutnou. V zimě je úžasný pohled na jemně zachumelené panorama a zasněžené keře. Před zimní zahradou mezi keříky na zimu instalujeme krmítka pro ptáčky. Děda zapisuje s vnoučaty druhy a počet ptáčků. Není jich málo, zavítá sem na svačinku více než deset druhů.
Zahrada je ideální místo pro dětské hry a dobrodružství
Několikrát jste zmínila, že si s dětmi hrajete a učíte je. Můžete čtenářům doporučit některou z oblíbených her, kterou hrajete s dětmi na zahradě?
Pod pergolou občas hrajeme deskové hry, ale jinak se zaměřujeme spíš na vymýšlení her. Děti i my přicházíme s novými nápady. Jednou z her je například hledání rostlin v zahradě. Hráči se snaží najít co nejdříve macešku, kopretinu, maliník i jiné rostliny. Další oblíbenou hrou je slovní fotbal. Vybereme písmeno, například M, a jeden po druhém jmenujeme všechny rostliny na toto písmeno, které lze na zahradě najít (maliník, mochna, máta, maceška, muchovník). Když vyčerpáme všechny možnosti, pokračujeme na další písmeno.
Vedete svá vnoučata k práci na zahradě? Učíte je milovat přírodu?
Ano, já i manžel vedeme naše vnoučata k práci, a nejen na zahradě. O zahradu se staráme společně a vnoučata nám pomáhají. Považujeme za důležité učit děti, že příroda je součástí našich životů. Práce na zahradě jim nejen pomáhá pochopit, jak příroda funguje, ale také je učí zodpovědnosti a trpělivosti. Když se děti podílejí na pěstování rostlin, sklizni plodů a údržbě zahrad, vytváří si k přírodě hlubší vztah. Často chodíme na vycházky do lesa, učíme vnuky poznávat rostliny i les. Rádi sbíráme borůvky i houby. (smích) Co si nasbíráme, to si také uvaříme a sníme.
Marie, doslova mě láká požádat Vás o některý z Vašich nejlepších receptů pro naše čtenáře. Souhlasíte?
Samozřejmě ráda předám recept na výborné borůvkové knedlíky. Přiznávám však, že většinou nic nevážím, dávám všeho přiměřeně a většinou zadělávám větší množství.
Borůvkové kynuté knedlíky
Těsto:
- 750 g polohrubé mouky
- 150 ml vlažného mléka (podle potřeby)
- 1 lžička krystalového cukru (do kvásku)
- 1 vejce
- 30 g droždí
- Špetka soli
- 2 lžíce oleje
Náplň:
- Borůvky (co nejvíce)
- Obměna - pokud jsou jahody, vařím knedlíky prázdné, po uvaření teplé rozkrojím a posypu nakrájenými syrovými jahodami, zasypu na másle opraženou strouhánkou oslazenou cukrem.
Postup:
- Připravím kvásek z droždí, 1 lžičku cukru a vlažného mléka.
- Do mísy dám mouku, přidám vejce, sůl a vzešlý kvásek. Těsto míchám ručním šlehačem s hnětací metlou, nakonec přidávám 2 lžíce oleje a ještě promíchám.
- Misku dám na sluníčko, po vykynutí můžeme začít tvořit knedlíky.
- Rozdělím těsto na kousky, roztáhnu a kladu borůvky (víc borůvek než těsto). Nakonec tvořím knedlíky. Snažím se o kulaté tvary, ale vnoučata dělají hranaté, aby se poznalo, kdo je dělal (smích).
- Knedlíky vkládám do hrnce s vodou (cca 90 °C, voda nesmí vřít, jinak budou knedlíky fialové), vařím 5 minut na každé straně. Po vyjmutí je potřeba knedlíky propíchnout vidličkou, aby odešla pára.
- Naservíruji knedlíky na talíř, posypu tvarohem, moučkovým cukrem (vnoučata milují knedlíky posypané kakaem, cukrem, skořicí), zaliji máslem.
Děkuji za recept! A pojďme se podívat do poslední části zahrady, kterou je užitková zahrada se skleníkem. Co v užitkové zahradě a skleníku pěstujete?
Jsme doslova samozásobitelé (smích), mnoho úrody rozdáváme. Pěstujeme ořechy, maliny, rybíz, ostružiny, hrušky, jablka, blumy, třešně, broskve, hrozny, švestky, jeřabiny, rakytník. Ve dvou sklenících okurky, rajčata, papriky, jahody a mrkev. Na záhonech máme špenát, kopr, petržel, mrkev, brambory, cibuli, česnek, pórek, okurky nakládačky, cukety, dýně. Pěstujeme také bylinky - mátu, dobromysl, meduňku, šalvěj, rozmarýn, …
Na co jste na své zahradě nejvíce pyšná?
Jsem pyšná na každý květ, který v naší zahradě vykvete, na každou rostlinku, které se daří, a na každý kus ovoce nebo zeleniny, který vypěstujeme.
Marii se splnily její sny, má v zahradě mnoho ovocných stromů
Máte nějaký sen, co byste ještě chtěla v zahradě vypěstovat?
Sny se mi už splnily. Přála jsem si mít ovocné stromy a co nejvíce druhů. Nyní jich máme více než dost, a proto často úrodu rozdáváme. Každý plod vnímám jako boží dar, kterého si je třeba vážit. Cestuji s kyblíky úrody za rodiči, vnoučaty a známými, abychom se podělili o naši úrodu. Často obvolávám přátele, aby přišli na sklizeň.
Marie, víme o Vás, že jste nejen vášnivou zahradnicí ve své vlastní zahradě, ale že jste také úspěšně pomohla vytvořit zahrady pro své přátele. Můžete nám o tom něco říct?
Ano, navrhla jsem a realizovala zahrady několika známých a také jsem přiložila ruku k dílu při tvorbě zahrad svých synů. Je to moje záliba, kde uplatňuji své zkušenosti. Ráda dělám radost tím, že pomáhám ostatním vytvořit jejich vysněné zahrady.
Marie, na závěr se zeptám na Vaši další vášeň - dřevořezbu. Vyřezáváte figurky do betlému. Jak jste se k této zálibě dostala a kde mohou čtenáři vidět Váš betlém?
Když se vyřezával betlém pro kostelík na Zelené hoře, přihlásil mě taťka k řezbáři panu Beranovi, abych se zapojila do výroby. Vůbec jsem netušila, co mě čeká, a odmítala jsem jít na schůzku. Táta mě však přesvědčil, že bych to mohla zvládnout, a já jsem se nakonec rozhodla to zkusit. „Nevíš, když nezkusíš“. A ejhle, první ovečka byla na světě. Tato zkušenost se stala mojí vášní a dřevořezba mě od té doby velmi baví. Můj betlém, který má více než sto kusů, putuje. Byl v Čechově domě ve Žďáře nad Sázavou, opakovaně vystaven v Hlinném, někdy ho nainstalujeme doma. Je to betlém cestovatel.
Děkuji Vám Marie, za pozvání a prohlídku Vaší zahrady snů. Ukázala jste nám, že s láskou a péčí lze vytvořit místo, které má duši a může pozitivně ovlivnit životy lidí kolem nás, že každá zahrada může být zahradou snů, pokud do ní vložíme své srdce.
Milí čtenáři, přeji Vám krásné dny plné slunce a pohody. Neváhejte mi napsat, pokud chcete i Vy pro čtenáře magazínu Naše krásná zahrada otevřít bránu Vaší zahrady.
Autor: Romana Prokopová
[email protected]
