Příjemná zpráva na začátek: od výsevu do sklizně kedluben uplyne jen několik týdnů. Rychlení se vyplatí především u raných odrůd, ty pozdnější se sejí přímo do záhonu.
Ředkvičky jsou nenáročné a od výsevu do sklizně jejich bulviček uplyne jen několik týdnů. Jakmile tedy záhony oschnou, můžete se pustit do zpracování půdy a připravit ji na nadcházející výsev.
Všechno, co ze zahrady odeberete, byste do ní měli také vrátit. Ať už tedy sklízíte úrodu, prořezáváte dřeviny, sečete trávu nebo řežete květy do vázy, vždy byste měli rostlinám jejich ztrátu kompenzovat dodáním živin.
Kupujete-li osivo letos, je klíčivost zaručena do konce roku, který je uveden na sáčku. Schováváte-li si však semena z loňského či předchozího roku nebo máte vlastní semena, ověřte si, zda má smysl je vysévat – podrobte je testu klíčivosti.
Čas prvních výsevů zeleniny i letniček se blíží. Zatím však zbývá chvíle na to, uspořádat si zásoby osiv, vytřídit ta, která se ještě hodí k použití, a dokoupit semena odrůd, které chcete v nové sezoně vysévat.
Předpěstovat si vlastní sadbu zeleniny se vyplatí. Ušetříte, a navíc si z mnoha odrůd vyberete ty, které vám nejvíc vyhovují. Platí to i pro papriky, které se vysévají už na konci února.
Čas na výsadbu teplomilného bulvového, řapíkatého i listového celeru nastává v dubnu. S výsevem ale začněte už v únoru, protože i za optimálních podmínek trvá nejméně osm týdnů, než ze semen vyrostou sazenice připravené k sázení.
Bob obecný se zelenými lusky a masitými semeny není nijak choulostivý. Jako jediný z čeledi bobovitých přečká bez problémů pozdní mrazy i chladné jarní počasí. Vysévat ho můžete už v polovině února.
Větve, které zbydou po řezu stromů, nasekejte nebo nadrťte. Získáte tak materiál do kompostu nebo k mulčování půdy pod dřevinami. Živiny, o které je strom řezem ochuzen, se tak rostlině časem zase vrátí.
Většina rajčat určených pro pěstování v záhonech dozrává teprve od poloviny nebo konce července, jen několik málo odrůd vás potěší zralými plody už na počátku července.
