Lilkovité rostliny jsou pro člověka už po staletí významné díky rozmanitosti látek, které obsahují. Čeleď zahrnuje jak důležité hospodářské plodiny, tak okrasné rostliny, léčivé byliny i jedovaté druhy. Kvůli opojným účinkům byly některé z nich dokonce považovány za magické.
Ačkoli je léto víceméně za námi, pořád ještě můžete vysévat různé druhy salátů a jiné listové zeleniny. Poradíme vám nejen s výběrem druhů a odrůd, ale i se způsobem jejich pěstování.
Reveň neboli rebarbora je zelenina, která může být vynikající lahůdkou, ale stejně tak může poškodit vaše zdraví. Záleží na její sklizni a kuchyňské úpravě.
V našich podmínkách jsou baklažány jednoleté, bohatě se větvící rostliny, které se pěstují pro chutné bobule. Ty mohou být kulaté, podlouhlé, vejčité, široké pět až deset a dlouhé do 50 cm...
Mnoho lidí žije v domnění, že k výsevům zeleniny je předurčeno jen jaro a v létě je na setí už pozdě. Existují ale zeleniny s krátkou vegetační dobou, které i po letním výsevu stihnou do konce sezony dorůst do konzumní velikosti.
I velká ředkvička je stále ředkvička a ne ředkev. Jde o dvě příbuzné a podobné zeleniny, které mají hodně společného, ale v mnohém se také liší. A platí to i pro jejich pěstování.
Fazol mnohokvětý, známý také jako šarlatový, je pnoucí letnička, která se od užitkového fazolu liší výrazným zbarvením květů. A třebaže se pěstuje jako okrasná, jsou její lusky jedlé.
Ve velkovýrobě okurek se technologie roubování využívá už desítky let. U další plodové zeleniny se roubování začalo uplatňovat až v posledních letech a je o něj zájem i mezi drobnými pěstiteli. Proč?
Hadí mord španělský je u nás méně známá kořenová zelenina označovaná také jako černý kořen nebo zimní chřest. Sklízí se během pozdního podzimu, dokud nezmrzne půda.
Klasickou trojici přezimující zeleniny tvoří spolu s kadeřávkem a růžičkovou kapustou ještě zimní pór. Ve srovnáním s letním pórem je rozšířenější a sklízí se od podzimu do jara.
