Zelenina

Pokud si rádi pochutnáváte na čerstvě vyzrálých rajčatech z vlastní zahrady, pak vyzkoušejte i pěstování rajčat divokých. Mnohem lépe odolávají chladu i plísni než běžně pěstované kulturní odrůdy a mohutné rostliny plodí drobná rajčátka až do pozdního podzimu, dokud je nezastaví první mrazíky. Divoká rajčata jsou ideální pro malé děti, protože mají bezkonkurenční sladkou chuť i tenkou slupku, ale výborně se hodí i do letních zeleninových salátů nebo na ozdobu jednohubek.

Květen je zahradníky milovaný měsíc. Počasí umožňuje trávit čas ve větším měřítku venku a hlavně už se dá bez obav sít všechno, na co si vzpomenete. Ještě teď se dá dohnat téměř každý rest, který máte, snad jen kromě předpěstování zeleniny s dlouhou vegetační dobou.

Seznamte se s vytrvalými variantami oblíbených druhů zeleniny. Na rozdíl od běžně pěstovaného pórku, který musíte každoročně brzy na jaře vysévat ze semínek nebo cibule a česneku, které se v zahradách pěstují nejčastěji ze sadby, vytrvalé druhy vysejete či vysadíte jen jednou a po několik dalších let se o ně nebudete muset příliš starat. Čeká vás jen malá péče a bohatá sklizeň.

Láká vás pěstování vlastní zeleniny, ale bohužel nevlastníte žádnou zahradu? Nevadí! Pokud k vašemu bytu patří alespoň sebemenší balkon, máte vyhráno. Nakupte si samozavlažovací truhlíky nebo dokonce velkoobjemové kontejnery, pokud máte dostatek prostoru, a dejte se do výsevu a sázení. Poradíme vám, kterým druhům zeleniny se na balkonech spolehlivě daří a které ani nemá cenu zkoušet.

Všechno má svůj čas. Únor patří semínkům, co dlouho klíčí, tedy celerům, paprikám a lilkům. Březen bývá ve znamení rajčat a většiny zeleniny. Ale to, co nám dává největší plody, si rádo počká až na konec dubna.

Jste-li milovníci této pochutiny a nevynecháte žádnou příležitost křehké zelené výhonky ochutnat, můžete si chřest vypěstovat na své zahradě. Ano, dá to samozřejmě trochu více práce ve srovnání s jinou zeleninou, ale vynaložené úsilí rozhodně stojí za to. Právě teď, v dubnu, máte optimální čas pro jeho výsadbu. Poradíme vám, na co si musíte dát při jeho pěstování pozor, abyste si mohli vychutnat tuto úžasnou a zdravou laskominu.

Z generace na generaci si zahrádkáři předávají jednu zásadní informaci: sazenice plodové zeleniny patří na venkovní záhony až v druhé půlce května, jakmile pomine hrozba přízemních mrazíků. Ty s sebou podle zkušenosti našich předků nosili ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác a jejich řádění měla vždy udělat přítrž Žofie. Té se říkávalo uplakaná, protože na svátek Žofie obvykle vydatně pršelo.

Fazole, stejně jako ostatní luskoviny, se těší vzrůstající oblibě a stále více pěstitelů si alespoň pár keříků vypěstuje. Můžete si vybrat mezi okrasnými, pěstovanými pro krásně barevná semena a krásné květy, nebo jedlé, které dle druhu využíváme v kuchyni na různé způsoby. Tak či tak ale, ačkoliv se to zrovna u fazole nezdá, musíte při jejich výsevu dodržet pár zásad, jinak se žádných lusků nedočkáte. Buďte tedy připraveni, nabídněte fazolím, co vyžadují a za odměnu vás čeká velká sklizeň.

Věčná otázka padající zejména z úst začátečníků: proč je potřeba některou zeleninu předpěstovávat? Proč nemůžu vysít papriky a rajčata rovnou do záhonu a vyjednotit? Důvod je jednoduchý. Teplomilná zelenina potřebuje ke klíčení určité teplo, a to jim české zahrady v březnu neposkytnou.

Dříve si vlastní chilli papričky pěstovali na svých zahradách či ve sklenících pouze „fajnšmekři“, kteří si svůj život bez nich již nedokážou představit. Aby také ne, jejich pojídání je návykové, jednou zkusíte a pak máte chuť si je nakrájet i do čaje. Pokud si chcete vypěstovat svoje vlastní chilli papričky, teď je ten správný čas je vyset. Jak to udělat správně, abychom získali statné a zdravé sazenice, ze kterých budeme mít obrovskou úrodu?