Přihrnování půdy k určitým druhům zeleniny má své opodstatnění. Některé jen ukotvuje pevně v půdě, u jiných podporuje růst dalších kořenů, a další dokonce chrání před škůdci. Teď ještě vědět, kterých zelenin se to týká.
Příjemná zpráva na začátek: od výsevu do sklizně kedluben uplyne jen několik týdnů. Rychlení se vyplatí především u raných odrůd, ty pozdnější se sejí přímo do záhonu.
Bob obecný se zelenými lusky a masitými semeny není nijak choulostivý. Jako jediný z čeledi bobovitých přečká bez problémů pozdní mrazy i chladné jarní počasí. Vysévat ho můžete už v polovině února.
Netkané textilie, sítě a fólie patří k základnímu vybavení zeleninové zahrady. Kdo zná přednosti i nevýhody jednotlivých materiálů, dokáže je cíleně použít a dřív sít i sázet, a uspíšit tak sklizeň až o čtyři týdny.
Dobře známá – a možná až nenápadná – zelenina má sezonu po celý rok, protože zimnímu pórku neublíží chlad ani mráz. A kdo ho teď vyseje, může sklízet bez přestávky.
První zeleninu můžete předpěstovávat už během února. Především u druhů, které pozdě nasazují květy a plody, jako artyčoky, papriky a lilek, byste neměli dlouho čekat. Ale pozor, různé druhy zeleniny preferují různou teplotu ke klíčení.
Lilky jsou v obchodech k dostání po většinu roku. Budete-li si je chtít vypěstovat na zahradě nebo na balkoně, můžete se těšit na letní sklizeň – ale do výsevu byste se měli pustit už v zimě.
Nejdůležitější pravidlo při plánování budoucího osázení záhonů je jednoduché: čím častěji se různé druhy „stěhují“, tím lépe se jim daří a tím bohatší sklizeň přinášejí.
Dostali jste chuť na něco čerstvého a zeleného? Zkuste řeřichu. Kdo teď zaseje, brzy sklidí pikantní klíčky. To platí i pro další chuťově zajímavé druhy zeleniny.
Díky promyšlenému plánování a pěstování odrůd, kterým nevadí chlad, může být váš podzimní a zimní zeleninový jídelníček skoro stejně pestrý jako v létě. Přispívají k tomu hlavně pórek a kadeřavá kapusta, ale také mrkev a mangold, které s příchodem studeného počasí získávají na chuti.
