Rozhovor s MUDr. Helenou Bálkovou, vystudovanou hygieničkou působící na oddělení nemocniční hygieny a epidemiologie Fakultní nemocnice v Motole, na téma: Jaké nemoci nás mohou ohrozit při práci a pobytu na zahradě. Víte, jakými chorobami se můžete nakazit při práci s půdou, jaké nemoci přenáší hmyz, na co si dávat pozor při grilování a jak se máte chovat např. při zalévání se zahradní hadicí? Jaká jsou preventivní opatření? Na vše jsme se za vás zeptali.
Nemoci, kterými se můžeme nakazit při práci s půdou
Paní doktorko, asi jednou z nejznámějších nemocí, kterou se můžeme nakazit z půdy, je tetanus. Opravdu je tato nemoc nebezpečná? Existuje ještě povinné očkování a jak je to s přeočkováním?
Očkování proti tetanu je povinné stále. Očkují se děti v rámci pravidelného očkování, kde je očkovací látka proti tetanu aplikována ve společné vakcíně s očkováním proti dalším infekčním nemocem již malým miminkům, a pak je účinek očkování posilován přeočkováním až do 10 (11) let věku. Dospělí starší než 60 let by se pak měli nechat přeočkovat vždy každých 10 – 15 let, u ostatních je dostačující interval 15 až 20 let, nebo při poranění. Podle Národní imunizační komise je tedy vhodné přeočkování ve 30, 50, 65, 75 a 85 letech věku. To, že už se očkování proti tetanu nezapisuje do občanského průkazu, neznamená, že není v dospělosti povinné. Na tetanus se sice v naší zemi neumírá, protože existuje možnost léčby a většina populace je očkována. Před zavedením povinného očkování v roce 1953 však ročně onemocněly desítky lidí. Nemoc se projevuje křečemi svalů po poškození nervů, kterými jsou svaly ovládány, při postižení dýchacích svalů nemocný zemře v podstatě udušením. Bakterie, která onemocnění vyvolává, produkuje toxiny poškozující nervy. Je to spora, Clostridium tetani, a vyskytuje se právě v půdě, zejména tam, kde je kontaminována zvířecími výkaly. Jedná se o opravdu nebezpečnou nemoc a očkování je v tomto případě jedinou ochranou.
Jaké další nemoci na nás „číhají“ při práci s půdou?
Zejména v době bio potravin a bio hospodaření musíme myslet na přítomnost bakterií nebo parazitů v kompostech a přírodních hnojivech. S výkaly hospodářských zvířat se do půdy a z ní, ale třeba i do zdroje pitné vody mohou dostat další bakterie způsobující závažná onemocnění. Například určitý typ bakterie E.coli může vyvolat onemocnění ledvin společně s poškozením cév (častěji u dětí), parazit Kryptosporidium vyvolává průjem. Vodu z nezajištěného nebo nekontrolovaného zdroje musíme převářet, ovoce a zeleninu umývat.
Na co si dát pozor například při likvidaci naplavené půdy po záplavách?
V zaplavených půdách se také, především z výkalů od hlodavců, mohou nacházet leptospiry, což jsou bakterie způsobující žloutenku a poškození ledvin. Toto onemocnění je však v našich krajích spíše onemocněním profesionálním, např. u farmářů nebo v mimořádných situacích, jako je likvidace škod po záplavách. Ročně jsou jen desítky případů.
Zvířata jsou také zdrojem infekcí
A co choroby, které mají původ od zvířat, např. koček?
Existuje možnost parazitárního onemocnění, pokud na vaši zahradu chodí cizí kočky, zejména ty divoké. Kočky mohou být hostiteli prvoka Toxoplasma gondií a jeho vývojová stádia, tzv. oocysty, pak vylučují v trusu. S výkaly koček se vajíčka dostanou do půdy, z půdy třeba na zeleninu, a pokud ji před konzumací neumyjeme, tak do našeho trávicího traktu. Onemocnění postihuje uzliny, u většiny lidí probíhá lehce nebo úplně bez příznaků. Nebezpečné je pro osoby se sníženou imunitou a pro plody budoucích matek v prvním a druhém trimestru, pokud se tedy s toxoplazmózou ženy nesetkaly ještě před těhotenstvím a nejsou již imunní.
Jaká je prevence?
Jako prevence před onemocněním je důležité mytí rukou po práci na zahradě, mytí zeleniny, zakrývání dětských pískovišť. Své vlastní kočky nekrmte syrovým masem a vnitřnostmi. Kočky a hlodavci, ale i jiná domácí zvířata (pes, králík), mohou být hostiteli i parazita Giardia, který vyvolává krvavé průjmy. Domácí zvířata je nutné přeléčit a prevencí vzniku onemocnění u člověka je opět dodržování osobní hygieny.
Hmyz je významným přenašečem chorob
Co bodavý hmyz, muchničky, komáři, mohou být také přenašeči?
Bodavý hmyz je přenašečem řady infekcí. Komáři z rodu Culex přenášející virus západonilské horečky, komáři z rodu Aedes, přenášející horečku dengue, nebo z rodu Anopheles (přenašeči malárie) létají i nad našimi zahrádkami. Při vzniku onemocnění však hraje roli více faktorů, nejen přítomnost „správného“ komára, takže onemocnění malárií nebo dengue se u našich občanů objevují zatím jen v souvislosti s cestováním. S klimatickými změnami teď ale pro horečku dengue nemusíte jezdit na Maledivy, stačí pobyt ve Španělsku nebo ve Francii. I v České republice už ale byl zaznamenán vznik několika sporadických onemocnění západonilské horečky. Muchničky jsou hlavně nepříjemné, jejich bodnutí se může často infikovat nebo vyvolat alergickou reakci.
Co pomůže, jak se bránit?
Líhništěm komárů je stojatá voda, takže i sudy s dešťovou vodou na zahrádce. Muchničky podle odborníků vyhledávají spíše vody tekoucí. Pomohou různé druhy repelentů, já osobně se na naší zahradě kolem šesté hodiny navečer převlékám do oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi.
Nemoci z přisátého infikovaného klíštěte. Prevence a frekvence očkování
V médiích probíhá osvětová kampaň na ochranu proti klíšťové encefalitidě. Proč právě tato nemoc má takovou publicitu? Stoupá počet infikovaných? Jaká je frekvence očkování, prevence?
Česká republika patří mezi země s nejvyšším výskytem tohoto onemocnění, je zde mnoho lokalit, kde žijí „infekční“ klíšťata, s klimatickými změnami se jejich oblíbená místa posouvají z vlhkých nížin i do hor, začínají být aktivní již brzo na jaře. Pozor si musíme dávat nejen v lese, ale právě i na zahradách nebo v parcích. Prevencí je nošení světlého oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi, používání vhodných repelentů, aktivní vyhledávání přisátých klíšťat a jejich bezpečné odstranění. Nejúčinnější prevencí je však opravdu očkování, očkovat se mohou už malé děti od jednoho roku. S očkováním vám poradí praktický lékař nebo v očkovacích centrech, obecně – očkuje se třemi dávkami v odstupech měsíců a po třech letech (u mladších osob stačí po pěti letech) se podává posilující jedna dávka. Lidé starší než 50 let mají nárok na očkování zdarma z veřejného pojištění, u ostatních se na úhradách může podílet zdravotní pojišťovna, u které jsou hlášeni.
Jak moc jsou infekce způsobené klíšťaty nebezpečné?
Ve spojitosti s přisátým klíštětem obecným, které může přenést do našeho organismu virus po něm nazvané klíšťové encefalitidy, je známa ještě další nemoc - Lymská borelióza. Projevuje se postižením kůže, nervového nebo pohybového aparátů a dá se vyléčit antibiotiky. Lymské boreliózy bývají v naší republice ročně až tisícovky případů (klíšťata infikovaná bakterií rodu Borrelia se nacházejí všude a jsou jich desítky procent), klíšťové encefalitidy jsou sice jen stovky případů (kolem 500 ročně v průměru, infikovaná klíšťata se nacházejí jen v některých lokalitách, v jednotkách procent), ale onemocnění může být velmi závažné. Po prvním stadiu chřipkovitých příznaků může dojít k postižení centrálního nervového systému s meningitidou nebo encefalitidou, výskytu obrny nebo až postižení důležitých životních center v prodloužené míše, které může vést ke smrti. K léčbě virových onemocnění nelze použít antibiotika, proto je důležité, že existuje jako prevence možnost očkování.
Na mnoho nemocí existuje vakcinace. Je rozumné se nechat naočkovat proti každé nemoci, která nás může při práci na zahradě ohrozit?
Teď po covidu se hodně ujalo slovo „antivaxer“, takže když to otočím, já osobně patřím mezi „vaxery“ a myslím si, že když lze využít něco úspěšného, tak by se to využít mělo. Samozřejmě, pokud bychom trávili celý rok ve městě a park viděli jen z okna, nemá smysl se nechat očkovat proti klíšťové encefalitidě. Pokud ale často jezdíme do přírody, na zahradu, do lesa, pak to smysl určitě má. Vždycky je potřeba vyhodnotit riziko – chci se bát nepříjemného nebo nebezpečného onemocnění víc, než se nechat naočkovat? Jsme svobodní lidé a ta očkování jsou kromě vakcinace proti tetanu jen doporučená, ne povinná.
Jaká základní pravidla by měl každý, kdo pracuje a pobývá na zahradě, dodržet?
Na co bychom si měli dávat pozor? Jak se máme chovat?
Na zahradě se pracuje především v létě. Oblíbenou součástí pobytu se stává grilování, takže jen připomínám, že zejména maso je potřeba důkladně tepelně upravit, abychom si léto nezkomplikovali salmonelózou, kampylobakteriózou, toxoplazmózou nebo žloutenkou typu E. Měli bychom se chránit před úpalem nebo úžehem, případně spálením (pitný režim, opalovací krémy, časté přestávky ve stínu). A pokud zaléváme z hadice, která ležela delší dobu na sluníčku, měli bychom vodu nejprve opatrně odpustit, abychom nedýchali aerosol ze zteplalé vody, ve které by mohly být pomnožené bakterie legionely a ohrozit vnímavé jedince zápalem plic.
Redakce Naše krásná zahrada děkuje MUDr. Heleně Bálkové za odpovědi a čas, které věnovala našemu rozhovoru.
Zdroje: autorský text
