Ing. Jaroslav Landa se o houby zajímá od útlého věku. Rád je sbírá po celá roční období. Od roku 1976 spolupracuje s Českou mykologickou společností nejdříve jako člen, knihovník, demonstrátor, v poradně i v administrativních funkcích až po nynější funkci předsedy. Věnoval se studiu některých rodů a skupin hub jako holubinky, lakovky, arkto-alpinské druhy, luční druhy. Kromě spolupráce s odbornými institucemi při ochraně lesa a hub se také zabývá vydáváním mapy aktuálního růstu hub, redakcí časopisu, určováním hub v poradně a genetikou hub.
Pane Lando, jste předsedou České mykologické společnosti. Kdy vznikla a za jakým účelem? Mohou se za vámi houbaři přijít poradit?
Česká mykologická společnost je spolkem založeným v roce 1921 s cílem dát dohromady zájemce o houby po stránce užitkové i odborné. Aktuálně má 1100 členů a nejen pro ně vznikl také časopis Mykologický sborník, který vychází již ve 101.ročníku. Pořádá každoročně výstavy hub, cykly přednášek a trvale provozuje houbařskou poradnu pro členy i veřejnost. Informace o aktuálních aktivitách jsou dostupné na stránkách společnostiwww.myko.cz.
Houbařská sezona
Pane předsedo, začala již letos houbařská sezona?
Houby sice rostou po celý rok, ale pozornost houbařů je upřena hlavně na sbírané jedlé houby, které v uvedeném období mají optimální podmínky na tvorbu svých plodnic. V tomto smyslu začala houbařská sezona letos již v červnu.
Od jakého množství výskytu hub se dá vůbec mluvit o houbařské sezoně
Houbařská sezona je nejdříve od května či června, kdy začínají růst první mykorhizní houby. Na začátku sezony to jsou zejména hřibovité houby, muchomůrky, holubinky a ryzce. Tato počínající sezona by se od června až do října plynule rozvíjela a ke konci utlumovala, ale obvykle ji ještě naruší přílišné letní sucho. Proto se hlavní část houbařské sezony většinou odehraje v srpnu až říjnu. Růst hub tak může přicházet ve vlnách a z nich některé přinášejí i početně nejvyššímnožství plodnic, což nemusí být každý rok úplně stejné. Proto některé roky bývá celkově sezona slabá a jiné roky naopak velmi silná.
Je tedy nějak rozděleno, že je např. sezona hřibů, pečárek, podhřibů apod.?
Pokud nás zajímají třeba vrcholná období růstuhřibů, muchomůrek, holubinek - ta mohou být již v červnu ale také znovu třeba v srpnu. Jiné skupiny hub třeba čirůvky, šťavnatky se vyskytují převážně až v měsících spíše ke konci sezony. Jsou i další, zcela jiné skupiny hub, které mají svá období mimo hlavní houbařskou sezonu a jejich typickým příkladem mohou být jarní vřeckaté houby smržovité, kačenky, destice či chřapáče, což jsou také jedlé houby, ale ne všechny druhy.
Kdy a kde rostou houby
Jaké jsou ideální podmínky pro růst hub?
Nejdůležitější jsou teplota vzduchu a půdy a její vlhkost, daná především předchozími srážkami. Většina velkých jedlých hub vytvářejí své plodnice až po dosažení vyšších teplot. Začínají tak růst až v květnu. Vysoké teploty jim nevadí jen do určité míry. Při současném suchu pak vyrůstat přestávají, takže v suchém horkém létě na ně moc nenarazíme. Nevyhovují jim ani příliš studená a deštivá léta. Takže jisté optimum k růstu si houby najdou, využijí jej a pak třeba
Jak dlouho setrvává na jednom místě podhoubí, jsou to měsíce, roky?
Růst různých skupin a druhů hub je závislý zejména na jejich trofismu tj. způsobu výživy. Jinak se chovají saprotrofní houby trávníků, jejichž růst je rychlejší než růst mykorhizních hub, a také rychleji bývá zastaven následujícími suchými dny. To jsou takzvané houby podeštné. Houby mykorhizní vázané na své partnery - stromy a keře - pochopitelně rostou na svých místech po více let a lze je tam znovu nalézat. Podhoubí vytrvává na stejných místech, pokud nejsou narušeny podmínky pro jejich růst, třeba pokácení lesa nebo důležitých stromů, na které se houby vážou, podstatnou změnou stáří lesa, působením škůdců, polomy apod.
Má smysl, když houbař najde „to pravé místo“, aby si je označil a vracel se na ně? Bude pak opět úspěšný?
Při houbaření záleží vždycky na znalostech a zkušenostech houbaře. Je obvyklé navštěvovat opakovaně jisté lokality, protože jsou třeba v oblasti našeho dosahu, ve kterých leží vytipovaná místa podle porostů. Změnou podmínek a také vlivem konkurence hub samých se ale můžeme na stejných místech setkat časem i s jinými druhy hub.
Jak dlouho roste např. hřib pravák a rostou houby v noci?
Velké jedlé houby mykorhizní, např. hřib smrkový, vyrůstají několik dní, plodnice se začíná vytvářet již lehce skryta v povrchové vrstvě půdy a nad zemí se pak vyvíjí třeba až týden. Jiné druhy, jako třeba špičky, hnojníky, křehutky, kropenatce na loukách, rostou podstatně rychleji. Řádově jen pár dnů. Samozřejmě, že houby rostou také v noci! Dokonce je pravděpodobné, že mírně větší rychlost růstu by mohla být za vyšší noční vlhkosti. Silné denní sluneční záření naopak na růst hub působí negativně.
Pozor na záměny a otravy z hub
Bohužel se stává, že se někteří houbaři otráví. K jaké záměně hub nejčastěji dochází?
Neexistuje jednoznačný návod, jak poznat jedovatou houbu jinak, než že poznáte její druh, což bývá nesnadné a obtížné. Jsou skupiny hub jako hřiby, holubinky, lišky apod., kde se houbaři vyznají a těmito houbami se obvykle neotráví. Jsou však vedle nich také muchomůrky, vláknice, závojenky, pavučince, čechratky a stovky dalších rodů, kterými se otrávit mohou. Jezte jen ty druhy hub, které jako jedlé bezpečně poznáte. Zejména dobře určujte muchomůrky - například nejjedovatější muchomůrku zelenou a její bílé formy a také silně jedovatou, nejčastěji působící vážné otravy, muchomůrku tygrovanou! Muchomůrky šedivky a růžovky jsou jedlé, pozor tedy na záměnu a nepřeceňujte své znalosti! Příčiny otrav jsou i druhotné, požitím přestárlých, plesnivých plodnic, napadených jinou houbou, vyrostlých na stanovišti ošetřeném jedovatou látkou apod.
Na koho se obrátit a kde mohou vyhledat pomoc při určení hub, které neznají?
Určování hub provádějte zásadně před jejich snědením! Neexperimentujte! Houby vám nejlépe určí houbařské poradny. Jejich přehled naleznete např. nawww.myko.cz. V případě otravy nebo podezření na ni, zachovejte ty houby, které jste jedli, pamatujte na to i předem, a otravy řešte s toxikologickými středisky.
Na závěr otázka, která určitě všechny zajímá – můžeme houby zamrazit? Pokud ano, je třeba je před mražením tepelně upravit?
Doporučujeme houby k zamrazení nejdříve tepelně zpracovat, i když to není nezbytně nutné. Je lepší zamrazit menší porce odděleně, ty pak postupně konzumovat. Neměli bychom zamrazené houby přechovávat déle než do příští sezony. Podobně houby sušené je třeba dobře dosušit a nejlépe je uchovat ve skle, bez možnosti kontaminace zvenčí.
Děkujeme za zajímavé, užitečné a důležité informace pro všechny nadšené houbaře.
Zdroj: autorský text
