Pikýrování malých sazeniček zeleniny zaručí bohatou úrodu
Každý začínající pěstitel se dříve či později setká s pojmem pikýrování. Tento běžný zahradnický výraz označuje přesazování mladých sazeniček do větších a samostatných nádob, což jim poskytuje nejen prostor pro zdravý růst, ale důležitá je i změna substrátu. Především u rajčat a paprik je tento krok nezbytný, bez něj by se sazeničky jen těžko proměnily ve zdravé a silné rostliny, které pak v druhé polovině května vysadíte ven na záhony.
Kdy nastává správný čas na pikýrování sazenic zeleniny?
Správné načasování je velmi důležité. K pikýrování přistupujte ve chvíli, kdy rostlinky vytvoří první dvojici pravých listů. Tedy mají 2 lístky děložní a 2 pravé listy. U rajčat a paprik to obvykle nastává 2-3 týdny po výsevu. Pravé listy se od děložních liší tvarem, jsou členitější a více připomínají listy dospělé rostliny.
Proč je pikýrování tak důležité?
U velké většiny pěstitelů při výsevech zvítězí obavy z toho, že ne všechna semena vzejdou, a tak jich raději vysévají více. Výsledkem bývají přeplněné výsevní misky, kde rostliny rostou příliš hustě, začnou se vytahovat za světlem a jejich stonky bývají jen velmi slabé. Přesazením do větších rozestupů nebo dokonce do samostatných nádob podpoříte tvorbu silného kořenového systému. Rostliny získají více živin a prostoru pro růst, což povede k lepšímu větvení kořenů a celkově robustnější stavbě rostlin. Při pikýrování také vybírejte jen ty nejsilnější sazenice, slabé kusy nemilosrdně vyhoďte.
Proč použít jiný substrát pro výsev semen a jiný pro pikýrování?
Při výsevu semen se využívá tzv. výsevní substrát, protože semena vyžadují nízký obsah živin v substrátu, který podporuje rovnoměrné klíčení a růst. Výsevní substráty jsou lehké a kypré. Pokud hodláte sazeničky pikýrovat neboli přesazovat dvakrát, pak při prvním pikýrování můžete opět využít výsevní substrát, ale není to nutné. Běžný pěstební substrát, do kterého můžete pikýrovat mladé semenáčky, pak už obsahuje vyšší dávku hnojiva.
Jak postupovat při pikýrování sazenic?
- Připravte si sadbovače, kelímky od jogurtů, plastové či papírové kelímky na limonádu nebo malé květináčky. Například rajčata i papriky ocení spíše úzké a vyšší nádobky.
- Použít můžete i pěstební kelímky z recyklovaného papíru a kokosových vláken. Sazenice pak můžete později vysadit na záhony i s nimi, ale vždy je dobré je před výsadbou mechanicky narušit.
- Při samotném pikýrování je třeba postupovat především opatrně. Sazeničky raději vždy podeberte tenkým dřívkem nebo lžičkou z původního substrátu, abyste nepoškodili jemné kořínky.
- Každou rostlinku uchopte za děložní lístky, nikdy ne za stonek.
- Do připravených důlků v novém substrátu je zasazujte hlouběji, než původně rostly, klidně až po děložní lístky. Tím podpoříte tvorbu dalších kořenů.
- Po přesazení potřebují rostliny čas na aklimatizaci. První dva dny je vhodné udržovat trochu vyšší vlhkost substrátu. Zalévejte opatrně, aby nedošlo k vyplavení mladých rostlin.
- Zkušení zahradníci často doporučují provádět pikýrování sazenic dvakrát. Poprvé do menších sadbovačů a později do větších nádob. To sice vyžaduje hodně práce, ale rostliny si díky tomu vytvoří silný kořenový systém. Pro běžné pěstování však stačí jediné přesazení.
Které druhy zeleniny vyžadují pikýrování a které ne?
Ačkoli je pikýrování důležité, zdaleka ne všechny druhy zeleniny ho vyžadují. Některým rostlinám přesazování naopak škodí. Důvod je jednoduchý, některé mají například dlouhý hlavní kořen (mrkev) nebo jsou citlivé na jeho poškození (okurky, dýně). Tyto druhy proto vysévejte buď přímo na stanoviště, nebo v případě předpěstování do samostatných větších nádob či sadbovačů.
Zdroj: florenium.cz; zahradkarskaporadna.cz
